Co je biotin (vitamin H)?

Biotin, známý také jako vitamin H nebo vitamin B7, je ve vodě rozpustný vitamin ze skupiny vitaminů B, který hraje zásadní roli v metabolismu energie, tuků a bílkovin. Je nezbytný pro přeměnu živin na energii a působí jako koenzym v mnoha metabolických reakcích. Kromě toho je biotin široce známý jako „vitamin krásy“, protože významně přispívá ke zdraví pokožky, vlasů a nehtů.

Název „vitamin H“ je odvozen od německého slova Haut – a biotin je skutečně zásadní pro strukturu a obnovu kožních buněk. Protože tělo nedokáže biotin ukládat ve větším množství, je nutný jeho pravidelný příjem prostřednictvím stravy. Mezi přirozené zdroje patří vejce, ořechy, ovesné vločky, sójové boby, celozrnné výrobky, játra, ryby, květák a špenát.

Jak biotin působí?

Biotin je součástí důležitých enzymů, které se podílejí na klíčových metabolických procesech. Působí jako koenzym čtyř biotin-dependentních karboxyláz, které přeměňují sacharidy, tuky a aminokyseliny na využitelnou energii. Bez biotinu by se tyto biochemické procesy zastavily, což by ovlivnilo energii, metabolismus a regeneraci buněk.

Regulace energie a metabolismu:
Biotin je nezbytný pro činnost enzymů, které vytvářejí a odbourávají mastné kyseliny, metabolizují aminokyseliny a produkují glukózu z necukerných zdrojů (glukoneogeneze). Tím podporuje stabilizaci hladiny cukru v krvi a zajišťuje rovnoměrné zásobování energií.

Pokožka, vlasy a nehty:
Biotin je jedním z nejdůležitějších vitaminů pro tvorbu nových buněk a produkci keratinu – strukturálního proteinu, z něhož se skládají vlasy a nehty. Posiluje vlasové kořínky, podporuje růst, zvyšuje odolnost a pomáhá předcházet lámavosti. Biotin je důležitý také pro pokožku: podporuje její bariérovou funkci, napomáhá zadržování vlhkosti a může pozitivně působit při kožních nedokonalostech, ekzémech nebo suché pokožce.

Nervový systém:
Jako koenzym při syntéze neurotransmiterů přispívá biotin k normální funkci nervového systému. Podporuje komunikaci mezi nervovými buňkami, a může tak napomáhat koncentraci a duševní výkonnosti.

Těhotenství a růst:
V obdobích zvýšeného dělení buněk – například během těhotenství nebo růstu – se potřeba biotinu zvyšuje. Hraje důležitou roli v embryonálním vývoji a dozrávání buněk, a proto je v tomto období jeho dostatečný příjem obzvláště důležitý.

Přínosy biotinu

  • Podporuje získávání energie z tuků, sacharidů a bílkovin

  • Podporuje zdravý růst vlasů a pomáhá předcházet jejich vypadávání

  • Posiluje nehty a zlepšuje jejich strukturu a pevnost

  • Podporuje regeneraci pokožky a působí proti suchosti a podráždění

  • Přispívá k normální funkci nervového systému a duševní výkonnosti

  • Podporuje metabolické procesy a stabilizuje hladinu cukru v krvi

  • Podporuje růst a dělení buněk v obdobích zvýšené zátěže

Možné nežádoucí účinky a interakce

Biotin je velmi dobře snášen. Protože je rozpustný ve vodě, nadbytečné množství se vylučuje močí. Předávkování je prakticky vyloučeno.

Nedostatek je vzácný, může však vzniknout v důsledku nevyvážené stravy, nadměrné konzumace alkoholu, užívání některých léků (např. antibiotik) nebo konzumace syrových vajec, protože avidin, který obsahují, váže biotin a brání jeho vstřebávání. Mezi příznaky nedostatku patří vypadávání vlasů, lámavé nehty, suchá pokožka, únava, depresivní nálady a bolesti svalů.

Biotin může ve velmi vysokých dávkách ovlivnit laboratorní hodnoty (např. parametry štítné žlázy nebo srdce), proto by osoby, které pravidelně užívají přípravky s biotinem, měly tuto skutečnost uvést před odběrem krve.

Závěr

Biotin je všestranný vitamin, který podporuje metabolismus, energii a krásu zevnitř. Pomáhá tělu při tvorbě energie, posiluje pokožku, vlasy a nehty a přispívá ke stabilnímu nervovému systému. Dostatečný příjem biotinu je obzvláště důležitý v obdobích zvýšené zátěže, při potížích s pokožkou nebo vlasy a během těhotenství. Vyvážená strava s ořechy, celozrnnými výrobky a zeleninou nebo kvalitní doplněk stravy mohou přispět k dlouhodobému zachování vitality a zdravého vzhledu.

Zdroje

  1. Zempleni J, Hassan YI, Wijeratne SS. (2008): Biotin and biotinidase deficiency. Expert Rev Endocrinol Metab, 3(6), 715–724.

  2. Mock DM. (2017): Biotin: from nutrition to therapeutics. J Nutr, 147(8), 1487–1492.

  3. Rodriguez-Melendez R, Zempleni J. (2003): Regulation of gene expression by biotin. J Nutr Biochem, 14(12), 680–690.

  4. Kuroishi T. (2015): Regulation of immunological and inflammatory functions by biotin. Can J Physiol Pharmacol, 93(12), 1091–1096.